Ne všechno, co umíme změřit, je opravdu důležité

Jak jsme začali řídit čísla místo lidí

Každý vedoucí zná ten pocit.

Blíží se kontrola.

Je potřeba připravit statistiky.

Vyplnit tabulky.

Odevzdat výkazy.

Doložit plnění.

A najednou máme pocit, že právě to je naše práce.

Jenže není.

Naší prací není vytvářet perfektní tabulky.

Naší prací je vytvářet prostředí, ve kterém se lidem dobře žije a zaměstnancům dobře pracuje.

Čísla jsou důležitá.

Bez nich organizaci řídit nejde.

Ale mají jednu zásadní nevýhodu.

Ukazují co se stalo.

Nikdy neukážou proč.

To nejcennější se do Excelu nevejde

Jak změříte důvěru klienta?

Jak změříte pocit bezpečí?

Jak změříte okamžik, kdy zaměstnanec poprvé po dlouhé době přijde s vlastním nápadem?

Jak změříte atmosféru v týmu?

Nijak.

Přesto právě tyto věci rozhodují o kvalitě organizace.

Neexistuje tabulka, která by ukázala, jestli lidé chodí do práce s radostí.

Neexistuje graf, který změří respekt.

A přesto jsou to právě ony, které rozhodují o úspěchu.

Když začneme řídit jen to, co umíme spočítat

Postupně se stane zvláštní věc.

Začneme věnovat nejvíce energie tomu, co lze snadno změřit.

A nejméně tomu, co je skutečně důležité.

Je jednodušší spočítat počet školení než zjistit, jestli něco změnila.

Je jednodušší sledovat obsazenost služby než kvalitu života klientů.

Je jednodušší vykázat počet porad než kvalitu komunikace.

Čísla nám dávají pocit jistoty.

Ale sama o sobě nikdy nevytvoří dobrou organizaci.

Vedoucí by měl občas odložit tabulku

A místo dalšího reportu se projít po organizaci.

Sednout si mezi zaměstnance.

Zeptat se klientů.

Naslouchat.

Protože právě tam často získá informace, které se v žádném reportu nikdy neobjeví.

Závěrečná myšlenka

Ne všechno, co je důležité, lze změřit.

Ale všechno, co měříme, ovlivňuje naše rozhodování.

Možná je čas znovu hledat rovnováhu.

Dobrá organizace nevzniká tam, kde jsou nejlepší tabulky. Vzniká tam, kde se lidé nebojí být lidmi.