Když vedoucí přestane naslouchat, organizace přestane růst
Leadership nezačíná tím, že mluvíte. Začíná tím, že dokážete opravdu slyšet.
Seděl jsem na mnoha poradách.
Některé trvaly hodinu.
Jiné celé dopoledne.
Řešily se rozpočty, tabulky, směny, provozní problémy, kontroly i nové projekty.
Všechno důležité věci.
Jen jedna věc na nich často chyběla.
Nikdo se nezeptal:
"Jak se vám pracuje?"
Možná právě tahle jednoduchá otázka rozhoduje o tom, jestli organizace poroste, nebo se bude roky točit v kruhu.
Naslouchání není slabost. Je to manažerská dovednost.
Ve vedení lidí se často mluví o rozhodování.
O odpovědnosti.
O strategii.
O odvaze.
To všechno je pravda.
Jenže ještě předtím existuje jedna schopnost, bez které žádný leadership dlouhodobě nefunguje.
Naslouchání.
Ne takové, kdy čekáme, až druhý domluví, abychom mohli říct svůj názor.
Ale skutečné naslouchání.
Takové, kdy chceme pochopit.
Ne vyhrát.
Nejlepší nápady často nepřicházejí z kanceláře
Jedna z největších chyb, které mohou vedoucí udělat, je přesvědčení, že nejlepší řešení vznikají u jejich pracovního stolu.
Nevznikají.
Vznikají tam, kde se každý den poskytuje péče.
Tam, kde pracovník v přímé péči objeví jednodušší způsob komunikace s klientem.
Tam, kde sociální pracovnice přijde s nápadem, jak lépe spolupracovat s rodinami.
Tam, kde zdravotní sestra upozorní na drobnost, která může zvýšit bezpečnost klientů.
Právě tam vznikají inovace.
Jen musí existovat někdo, kdo je uslyší.
Ticho na poradě není známkou spokojenosti
Vedoucí mají někdy pocit, že když zaměstnanci mlčí, všechno funguje.
Často je to přesně naopak.
Ticho může znamenat, že lidé už nevěří, že jejich názor něco změní.
Přestanou navrhovat řešení.
Přestanou upozorňovat na problémy.
Přestanou přicházet s nápady.
Ne proto, že žádné nemají.
Ale protože se v minulosti přesvědčili, že nemá smysl je říkat nahlas.
To je okamžik, kdy organizace přestává růst.
Nejtěžší otázka pro každého vedoucího
Zkuste si dnes položit jednu otázku.
Kdy za mnou naposledy přišel někdo z týmu s nápadem jen proto, že věděl, že ho opravdu vyslechnu?
Pokud si na takovou situaci nevzpomenete, možná není problém v zaměstnancích.
Možná je problém v prostředí, které jsme vytvořili.
Naslouchání není souhlas
To je důležité si říct.
Naslouchat neznamená, že musíme přijmout každý návrh.
Neznamená to ani, že každý problém dokážeme okamžitě vyřešit.
Znamená to něco mnohem důležitějšího.
Dát člověku pocit, že jeho zkušenost má hodnotu.
Že byl vyslyšen.
A že jeho hlas není zbytečný.
To je základ důvěry.
Kultura organizace vzniká v drobnostech
Nemění ji nové logo.
Ani moderní webové stránky.
Ani motivační plakáty na chodbě.
Kulturu organizace vytvářejí každodenní rozhovory.
To, jak reagujeme na chybu.
Jak děkujeme.
Jak přijímáme kritiku.
Jak vedeme porady.
Jak se ptáme.
A hlavně…
Jak nasloucháme.
Jedna věta může změnit víc než nová směrnice
Představte si dvě situace.
Vedoucí řekne:
"To nejde."
Rozhovor končí.
Nebo řekne:
"Povězte mi o tom víc."
Rozhovor teprve začíná.
Mezi těmito dvěma větami se často rozhoduje o tom, jestli vznikne inovace.
Leadership začíná zvědavostí
Možná není nejdůležitější vlastností vedoucího odvaha.
Ani rozhodnost.
Ani zkušenosti.
Možná je to obyčejná zvědavost.
Zájem o lidi.
O jejich pohled.
O jejich zkušenosti.
O jejich nápady.
Protože organizace, která se přestane ptát, se přestane učit.
A organizace, která se přestane učit, se přestane rozvíjet.
Výzva na závěr
Až zítra přijdete do práce, zkuste udělat jednu jednoduchou věc.
Ptejte se méně.
Naslouchejte více.
Možná budete překvapeni, kolik dobrých nápadů už ve vašem týmu dávno existuje.
Jen čekají na někoho, kdo jim dá prostor zaznít.
Nejlepší vedoucí nejsou ti, kteří mají vždy správnou odpověď.
Jsou to ti, kteří umí položit správnou otázku – a potom opravdu poslouchat.
Mgr. et Bc. Aleš Urban, DiS., MSc., MBA
Vidět dobro – moderní myšlenky pro sociální služby ❤️